Nabízíme


Co vám nikdo neodpáře?


Co je to ateroskleróza?

Onemocnění srdečně cévního aparátu vzniká nejčastěji na podkladě aterosklerózy. Ateroskleróza je dlouhodobý, mnoho let trvající proces, který začíná v našich tepnách již v dětství.  Představte si jak, z hladké, pružné tepny se širokým průsvitem se stává rigidní, zúžená, tuhá trubice, která je náchylná k ucpání krevní sraženinou a k prasknutí. Tyto nežádoucí změny mohou vyústit v  infarkt myokardu nebo mozkovou příhodu.  U každého jedince je rychlost postupu aterosklerotických změn individuální a je ovlivněna přítomností rizikových faktorů. Rizikových faktorů je několik desítek, ale ty zásadní, které naši zdravotní prognózu nejvíce ovlivní, můžeme spočítat na prstech obou rukou.  

Rizikové faktory aterosklerózy se tradičně dělí na neovlivnitelné a ovlivnitelné

Neovlivnitelné faktory -  ty vám nikdo neodpáře

1. Věk – čím jsme starší, tím je vyšší riziko vzniku zdravotní komplikace. U mužů je rizikový věk nad 55 let věku, u žen nad 65 let věku.

2. Pohlaví – u žen se riziko srdečně cévního onemocnění vyrovnává „mužskému“ riziku 10 let po přechodu. Do přechodu jsou ženy chráněny svými pohlavními ženskými hormony. Má-li žena přechod předčasný, zvyšuje se tím adekvátně bohužel i riziko srdečně cévního onemocnění.

3. Výskyt srdečně cévních onemocnění u nejbližších příbuzných v časnějším věku tzv. rodinná anamnéza - pokud váš děda dostal infarkt v 80ti letech, pro vás to již neznamená významné zdravotní riziko. Pokud otec, bratr či strýc dostali infarkt myokardu před 55 rokem věku, pak je vaše  pravděpodobnost srdečně cévního onemocnění zvýšená až o 50%. Obdobné je to pro ženské pohlaví.  U žen se jako riziko považuje výskyt srdečně cévní příhody u blízké příbuzné před  65.rokem věku.

Ovlivnitelné rizikové faktory -  je to ve vašich rukou

4. Dyslipidémie – zvýšené hladiny rizikových částí krevního lipidového spektra a na druhou stranu snížené hladiny prognosticky příznivého ochranitelského cholesterolu.

5. Arteriální hypertenzevysoký krevní tlak - přítomnost vysokého krevního tlaku je z velké části daná geneticky, ale také naším životním stylem. Je řazená do ovlivnitelných rizikových faktorů z toho důvodu, že je léčitelná a tím pádem ve většině případů dobře ovlivnitelná. Za vysoký krevní tlak považujeme opakovaně naměřený krevní tlak nad či včetně 140/90mmHg. Nejspokojenější jsme s hodnotami krevního tlaku kolem 120/80mmHg.

6. Diabetes mellitus  –  na cukrovku v současné době nahlížíme jako na ischemickou chorobu srdeční s hyperglykémií, což v praxi znamená, že osoby s diabetem, hlavně s diabetem 2.typu,  mají stejné riziko srdečně cévního onemocnění, jako osoby, které již infarkt prodělaly.  V české populaci je naše „globální genetické“ riziko kolem 30%. Protože 90% diabetiků 2. typu má kilogramy navíc, vysoký krevní tlak, vysoké hladiny „zlých“ cholesterolů, tak se jejich rizikové faktory násobí a je třeba tato rizika léčit s maximální razancí.

7. Kouření - kouření cigaret je z hlediska celé populace nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem cévních chorob. Již jedna cigareta denně podstatně zvyšuje kardiovaskulární riziko. Proto většina kuřáků trpí onemocněními srdce a cév a proto jsou tato onemocnění nejčastější příčinou předčasných úmrtí kuřáků.

8. Obezita a nadváha - nejrizikovější z hlediska srdečně cévních onemocnění je zmnožení viscerálního neboli nitrobřišního tuku.  Takový typ obezity, kdy obtížně hledáme pas, označujeme jako „typ jablíčko“, vyskytuje se častěji u mužů. U žen se setkáváme spíše s ukládáním tuku na hýždích a stehnech, kdy pas je rozpoznatelný. Tento typ obezity je méně rizikový a nazýváme ho „typ hruška“. U žen jsme spokojeni s obvodem pasu do 80cm. Mužům necháváme ještě 14cm navíc, tj. pro muže je optimum obvodu pasu do 94cm.   

9. Nedostatek fyzické aktivity, hypokinesa, sedavý životní styl – každý krok a každá minuta strávená aktivním pohybem je pro naší zdravotní prognózu prospěšná. Snažte se dostat alespoň na 30 minut středně náročné fyzické aktivity po většinu dní v týdnu.

10. Stres – téměř všudy přítomný rizikový faktor osob v produktivním věku. Stres zhoršuje ostatní rizikové faktory. Dlouhodobá stresová zátěž může mít za následek vysoký krevní tlak, poruchu metabolických pochodů až vznik cukrovky či poruch metabolismu cholesterolu.

MUDr. Marie Skalská



Jistě se vám vybavují argumenty typu „Můj děda se dožil 90ti, kouřil, snídal chleba se sádlem a večer uléhal se štamprdličkou“, samozřejmě je to možné. Děda měl pravděpodobně úžasné genetické vybavení a je vyjímka potvrzující pravidlo. V reálném životě se bohužel čím dál častěji vyskytují i 40ti letí pacienti s infarktem myokardu. Genetiku, věk, rodinnou zátěž neošálíme, a proto, je o to důležitější cílit na naše ovlivnitelné rizikové faktory s plným nasazením. Jak si stanovit své osobní riziko a jaký konkrétní postup bude pasvoat zrovna vám, vám poradíme na našich workshopech.



Potřebujete filtr pro články, videa a e-booky?



Řekli o nás